Dopis mému mladšímu já

Nebuď tak tvrdohlavá, nech si občas poradit, ne každá kritika je špatná a ty se můžeš poučit a příště se jí případně vyhnout. Naopak jí naslouchej, mnohdy ti poví víc než myslíš.

Co přestat být tak přísná, nejen na sebe, ale i ostatní? Nastavuješ (si) laťku zbytečně vysoko a málokdo má šanci se jí jen dotknout.

Nezapomínej odpočívat, odpočinek ke spokojenému životu potřebuješ, jak pak můžeš fungovat?

Užívej si trochu života, zbytečně se bojíš zkusit žít.

Mysli chvíli na sebe, to že ti v dětství někdo říkal sobče, když jsi se nechtěla rozdělit se sourozenci už dnes neplatí. Tvůj život, tvá rozhodnutí. O tom s kým se rozdělíš a o co, rozhoduješ sama. Oba rodiče ti dali do života to nejlepší, co měli, teď už je na tobě, jak s tím naložíš.

Miluj, jak nejvíc můžeš… rodinu, přátele a své blízké. Neboj se toho, nikoho to nikdy nezabilo a zač by ten život stál. Říkej jim to tak často, jak jen to bude možné, není totiž jisté, kdy se vidíte naposledy.

Nesnaž se být dokonalá, protože to nejde. Právě ty malé nedostatky tě dělají dokonalou a rodina je na tobě miluje. Tví přátelé a rodina to vědí a ti, kteří tě kritizují za nedostatky za tvými zády, nejsou tví přátelé, těch by ti mělo být líto, protože máš něco, co oni nemají.

Buď bohyní, protože tou skutečně jsi ať už jsou tvé proporce jakékoliv muži se jich nemůžou nabažit. Nikdy! Ať říkají, co říkají. Dokážeš jim pomotat hlavu a budou hledět s otevřenou pusou, když projdeš kolem. Protože tvá kůže je hebká, vlasy krásné a lesklé, oči planoucí, tak jako nikoho.

Ne vždy se musíš chovat dospěle nebo jako dáma, to platí i o rozhodnutích. Máš plné právo se někdy chovat jako dítě a činit dětinská rozhodnutí. Stejně tak jako máš právo křičet a plakat, když ti to pomůže vyjádřit, to co právě cítíš, pokud to neumíš jinak říct. Ale měla by jsi vědět, že muži neumí číst myšlenky a některé věci jim musíš říct jasně a do očí. Oni také hrají na rovinu.

Odpouštěj. Sama sobě, že padáš na kolena, že nezvládáš a děláš chyby. Je to normální, jsi člověk a ten má právo být unavený nebo si nevědět rady. Cení se to, že vstaneš a přes to všechno jdeš dál a zkoušíš to znovu a znovu.

Odpouštěj druhým, nech je jít dál, oni pak odpustí tobě a jestli ne, nejsou zralí jít dál. Odpusť i sama sobě, jsi silná a úžasná bytost, která má příležitost se rozvíjet a zdokonalovat. Nepromarni tuhle šanci.

Peníze nejsou všechno, zdraví a lásku si za ně nekoupíš. Jsou sice důležitou složkou života, ale ne všechno.

Někdy není důležité všemu rozumět a všechno vědět, někdy je lepší nevědět.

Není možné se zavděčit všem ať uděláš práci sebe líp, vždycky se najde negativista nebo člověk, kterému se něco nelíbí.

Občas je lepší mlčet, než říct něco, co nechceš. Proto dřív přemýšlej a pak diskutuj.

Uznej chybu, protože to dobří lidé dělají. Nejsou dokonalí, ale vědí, kdy přešlápli a to je dokonalými činí.

Používej slova ,,Prosím“ a ,,Děkuji“ s nimi můžeš získat úctu a váženost, protože lidé budou vědět o tvém vychování a budou ti jej oplácet. A rodiče na tebe budou pyšní, protože je to jejich výchovou.

Usmívej se častěji mračení má na svědomí mnoho životů a hlavně vrásky.

Nauč se říkat ,,Ne“, ne všechna práce a povinnosti na této planetě jsou určeny právě tobě. Říct ne ve správnou chvíli tě činí moudřejší a rozhodnější.

Říkej i ,,Ano“, pozitivní slůvko ovlivní velkou část tvého života a otevře ti nové možnosti.

Proměň přání a sny ve skutečnost, naříkání a stěžování si ještě nikomu nepomohlo.

Čti, je to skvělé procvičení mozku a vhodné jako relax. Je jedno, že u knihy usínáš, každá kniha má své skryté kouzlo a nějakým způsobem ovlivní tvůj život. Tak jako slabikář ovlivnil tvé dětství, tak kamasútra nebo slovník cizích slov mohou ovlivnit tvou dospělost.

Pamatuj, na věku nezáleží, záleží na člověku a jak se ke svému životu staví… to o něm vypovídá.

One thought on “Dopis mému mladšímu já

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *