Dokonalost sama

Říká se, že nikdo není dokonalý. Moje maminka vždycky říkala: ,,Žádný učený z nebe nespadl.“ Ale co když natolik lpíme na dokonalosti a přitom přehlížíme naši dokonalou nedokonalost? Víte jak to myslím?

Jaká je dokonalá žena? A jaký je dokonalý muž? Jak vypadají a myslí? Sami si odpovězte na tuto otázku propíranou věky, kdy každý přemýšlí o tom jak být dokonalý před ostatními. Všechny časopisy, sociální sítě a knihy ji probírají dnes a denně. Zkuste si zadat do googlu nejdokonalejší muž/žena a uvidíte, co vám vyskočí. Dokonalost jako taková je individuální (rozpoložení) pro každého z nás. Každý ji totiž vnímá jinak. Pro matku je nejdokonalejší její dítě, pro zamilovaného partner nebo pro babičku na pískovišti vždy její vnouče.

Včera jsem četla článek na pronaladu.cz jmenoval se 16 věcí, které se změní, až opravdu potkáte toho pravého. Většina těch bodů je pravdivých. Až mě zamrazilo a donutilo mě zamyslet se nad dokonalostí a tím jakou hraje roli v našem životě. Posuďte sami. (O svůj názor se můžete podělit do komentářů).

Již zmiňovaná dokonalost souvisí s chybami, které děláme a ze kterých máme šanci se poučit. Jasně, je to těžké a nechcete ztratit tvář před ostatními, ale myslím, že mnohem větší váhu má to, když spadnete na dno a zvednete se a jste schopni pokračovat dál. I přes veškeré překážky, protože to je to, co nás posiluje a vede k úspěchu. Zdánlivé nezdary jsou jen schůdky k velkolepému úspěchu každého z nás. Záleží jen jak s šancemi, které se před námi objevují, naložíme. Již v dětství nám totiž rodiče a okolí vštěpují myšlenku, že nemáme ukazovat své slabosti, slzy a bolest, mohlo by to totiž ukázat okolí naši pravou tvář a nedostatky. Ano mohlo, ale někdy je lepší projevit city, slabosti nebo ukázat smutek než se trápit uvnitř. Neprospívá to naší vnitřní pohodě a naši blízcí to jistě pochopí. Vždyť jsme jen lidi. A ti kteří to nechápou nemají, co soudit ostatní, nejprv ať si zametou před vlastním prahem. Tyhle sudby totiž svědčí o jejich vlastních obavách.

Znáte to, jste noví v práci a neustále se ptáte a děláte chyby. Ptáte se sebe sama za co stojíte, když se pořád musíte někoho ptát a obtěžovat ho svými hloupými otázkami. To ale k novému zaměstnání patří a to je (nebo by měl být) ten hnací motor, který vás žene kupředu, naučit se něco nového a získat novou zkušenost. Máte přeci nějaký cíl ať už jde o postup nebo získání vzdělání či zkušeností.

Každý z nás špatně snáší kritiku, někdo hůře někdo lépe, ale na vás je jak s ní naložíte a co si z ní vezmete. Pamatujte, že nikdo není dokonalý a na začátku chybuje každý (mnohdy i na konci). Ještě jsem nezažila nikoho, kdo by nastoupil první den do práce a bylo mu úplně vše jasné a neudělal žádnou chybu.

Navíc co je v dnešním uspěchaném světě ideální? Vztah, boty, jídlo, práce, jazyk, kniha, film, šaty, sex, kabelka, zvíře, postel, sprcha… všechno jsou to naše momentální rozpoložení…když řeknete, že ta sprcha byla dokonalá, tak je to nejspíše po dlouhém dni, kdy jste se celý den nezastavili a domu jste přišli unavení. Nebo o jídle, když jste na výborné večeři řeknete o ní že byla dokonalá…

A ty drobné nedokonalosti a chyby na nás jsou právě to dokonalé…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *