Bezstarostnost

Říkám si jaké to je, když vidím děti na ledě jak jezdí sem a tam a dokolečka jako by se nechumelilo. Stojím tam a koukám jak za malou holčičkou utíká vyplašený tatínek a ona se směje. Jezdí jako ďáblík od kraje ke kraji. Chybí mi to. Tahle bezstarostná doba. Ale má i druhou stranu mince. Dnešní děti mají jedinou starost a to, kdy budu mít čas hrát?! A já si v duchu říkám, kam ta mládež spěje.

 

Dneska v autobuse nasadím sluchátka a koukám na západ slunce, který mě cestou provází a děcka v buse? Skloněná nad svými mobily nikdo se z okna nedívá a to je jen zlomek toho všeho. Otrávené obličeje při nápadu na aktivitu mimo obývák nebo nedej bože deskovou hru, když se nedá jít zrovna ven… já bych ale raději hrál/a než trávil/a večer s rodinou… a mě se najednou otvírá kudla v kapse a je mi ze všeho kolem zle. Kde je ta dětská radost a to bezstarostné dětství, kdy jsme si pískali pod oknem jestli půjdeme ven a naší největší technikou byla pružina na klíčích, křídy a auto tatra na které jsme mohli jezdit okolo sídliště a domu jsme se vraceli s odřenýma kolenama.

Co vlastně to dítě ze života má? Promarní nejlepší roky svého života s věcmi jako je X-box, Playstation nebo WII? Které nutně musí mít, protože Petr od vedle je má taky. Já proti konzolím (psala jsem o nich tady) nic nemám, je s nimi zábava a existují i tvůrčí a vzdělávací hry, ale je zábava, když dítě za celý víkend nevystrčí nos z domu?? To jistě ne. Vše má na svědomí uspěchaná doba, kdy rodič má pouze volný víkend a chce si taky trochu orazit… Chápu, ale jsou přeci jiné způsoby jak trávit dny.

 

Nemám nic proti mobilům, sama fotím jak blázen krajinky, květinky a památky a sdílím na sociálních sítích, ale vím, že to není celý můj život, život jsou přece strávené chvíle s rodinou, přáteli a zažívat nezapomenutelné chvíle, na které pak budu vzpomínat. Díky zachyceným trapasům a skvělých chvil na fotkách zažitých ve světě se ráda zasměji s přáteli na víně. Nebo sledovat fotky rostoucího dítka, fotodokumentace je důležitá, dřív tahle možnost nebyla. Ale důležitější je si ty chvíle vychutnat a ne trávit čas na síti, když nám život utíká mezi prsty.

 

A tak milí rodičové, vezměte své děti ven a naučte je tomu, co jste zažívali vy a čemu říkáte bezstarostné dětství než dospějí a budou muset být každý den v práci a na bezstarostnost nebude zbývat čas…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *