Zubní kartáček a jiné závislosti

Ano, jsem na něm závislá přiznávám. Na druhou stranu, kdo není. Naštěstí pro nás tahle patří mezi ty dobré, pokud si ovšem nečistíte zuby 20 krát denně to už je jiná sféra a krvácení dásní asi nebude příčinou špatné pasty na zuby. V tomto případě je nezbytné odložit nástroj a jít k lékaři a pokud ho nemůžete odložit vezměte jej s sebou a ukažte předmět doličný, třeba to pak s diagnózou půjde mnohem lépe. Situaci zlehčuji jistě.

Vlastně mi dnes při obyčejném čištění zubů došlo, kolik takových závislostí je. Řekla bych, že nespočet. Závislí můžete být prakticky na čemkoli. Ale vraťme se k těm pozitivním závislostem ,,obrazným“ jestli mi rozumíte. K těm kterým se tak říká, ale je to spíš jen konstatování než opravdová závislost.

Jsou to věci, činnosti a lidé, bez kterých nemůžeme být. Nemůžu být bez svých zvířátek. Stýská se mi po nich, když večer nejedu domu za nimi říkám si, kde asi jsou jestli v pelíšku nebo na gauči a jestli se jim taky stýská.  Je to prachobyčejný stesk, ale i tak můžete vyjádřit, že vám někdo nebo něco chybí. Zkrátka bez čeho nemůžete žít.

Vezměte si obyčejný den, vstáváte do práce jdete do kuchyně a první, co potřebujete je káva. Na té je závislých spousta lidí. Nedokážete si ráno bez ní představit. Bez voňavé pěny a lžičky cukru a hltu mléka. Po snídani jdete do koupelny zhlídnete se v zrcadle (zaxichtíte se na sebe, kdo to nepřizná tak to dělá dvakrát tolik), vezmete kartáček a pastu a jéje došla pasta… co budete dělat? (Já panikařit) Tak nic tak žvejku nebo tic tac. Dáte si sprchu a chcete se utřít, ale žena vám zrovna ručník vyprala a čistý tu není. ,,Miláčku podej mi ručník.“ (Kdyby jste v sobě neměli kávu, tak už to tak mile nezní. Uznejte sami. A navíc nevěřím, že s ženou v domácnosti by chyběla pasta nebo ručník, ale čistě teoreticky…) Obléknete se a jedete do práce. Pokud máte auto, jedete autem, pokud ne, jedete MHD. A jéje autobus má zpoždění. Tím pádem vám ujede navazující metro. Sakra. No co. Pojede další.

V práci pauza na kafe, cigárko a jídlo. A večer zase domu. Sednete k televizi, nebo ji pustíte jako kulisu a jdete si dělat večeři a jídlo na druhý den. Po dlouhém dni bodne horká sprcha. Aaaaach, kdo tohle vymyslel, ten měl za ušima. Říkáte si se zavřenýma očima, jak cítíte stékající vodu po zádech. Po sprše zalehnete do peřin s knížkou. Relax a báááječný pocit, k nezaplacení. Dobrou.

Našli jste se? A to je jen takový hodně obecný popis dne. Dokážete si představit, že nemáte sprchu, mobil, počítač, televizi, sprchu, záchod, sporák, myčku a další a další?? No ne že jo…:) Ale jo asi by to šlo, rozdělali bychom si v obýváku oheň no.. tak co že jo… a když se budeme mýt (možná) jednou týdně jako naši předci, tak budeme smrdět přeci všichni stejně, deodoranty počítám nebyly. Jo, jo směju se… Ale jen si to představte. Bez všech těch vymožeností bychom si třeba víc vážili jeden druhého a nebo taky ne… ale za úvahu to stojí. Za zasmání taky. Vzpomeňte si na tenhle článek až si půjdete příště čistit zuby..

Alespoň se pobavte u videa, kde máte jasně znázorněno, jak by to koupání vypadalo…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.