Manželství

,,Nevěříš,“ řekla změněným hlasem, ,,v lásku na první pohled? V osudovou přitažlivost? Ve srážku nebeských těles?“

Natáhla ruce a položila mu je na ramena. On ji uchopil v pase. Tváře k sobě přibližovali váhavě, napjatě a opatrně a když nakonec spojili svoje rty, bylo to tak jemně, jako by se báli vyplašit nějaké velmi, velmi plaché stvoření.

Padli do stohu foliantů, které se rozletěly pod jejich váhou na všechny strany. Geralt se zapíchl nosem do Fringillna výstřihu. Objal ji a chytil za koleno. Ve vykasání její sukně k pasu mu překážely kolem ležící knihy.

(úryvek z knihy Paní jezera – Páté části ságy o Zaklínači, Andrzej Sapkowski)

 

Tento text mi připomněl, že jsem ještě nepsala o manželství. Je to den, co nám naši nejlepší přátelé oznámili: ,,Jsme svoji.“ To kouzelné zaklínadlo, které vyřkne každý z nás sotva párkrát za život a někteří vůbec. Protože, co si budeme nalhávat je to jen papír.

Nás s mužem se každý každý ptal: ,,Proč se berete? Čekáte dítě? Musíte se vzít?“ A my jen odpovídali pokrčením ramen a kroucením hlavy zleva doprava, ,,ne, ne.. nemusíme, chceme,“ ,,proč se tedy berete?“ Ťukali si na čelo. ,,Protože se máme rádi,“ usmáli jsme se jeden na druhého a mrkli po sobě, protože těch lidí nebylo málo. Jsem dojatá, jen si na to vzpomenu.

Jak z mé oblíbené pohádky: ,,My se máme rádi tatínku.“ (Že nevíte ze které? Pokud uhodnete ze které a napíšete do komentu k článku, máte u mě malý dárek).

Říct světu my se bereme, protože se máme rádi, už není v dnešní době tak časté. Zkrátka dva krásní, mladí a zdraví lidé se rozhodli vzít. A to je na tom to krásné.

Manželství samo o sobě je taky krásná záležitost, dle některých až děsivá. 🙂 Zvláště, pokud si jej dobře nastavíte a najdete k sobě spřízněnou duši. Se kterou to nastavování je snadné (až děsivě snadné, abych byla přesná). Chvíle, kdy za sebe dokončujete věty nejsou to nejkrásnější, ale slova a činy lásky, které nemusíte dělat, ale chcete, protože toho druhého jednoduše milujete a nedokážete to zcela popsat. Dá se popsat ale takhle:

,,Láska kašle na zdravý rozum. V tom je její krása a kouzlo.“

(A. Sapkowski – Zaklínač)

Ano, tohle je láska. Ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte, stejně zjistíte, že žádná pravidla nejsou a nedají se dost dobře nastavit. Zkrátka fungujete, diskutujete, hádáte se a souzníte na jedné vlně. Neustále si chybíte, jeden bez druhého nedýcháte a jste jako těla bez duše. Ten nejlepší čas vašeho manželství je čas strávený pohromadě ať už je to kdekoli. Doma v posteli, na Twitteru nebo v posilovně… je to sranda a pohoda, protože jeden o druhém víte, kdy má hlad (kdy na něj/ni raději nemluvit), kdy je unavený/á a kdy je dokonale šťastný/á. Nejspíš to totiž bude po vašem boku.

Víte, co ho/ji udělá šťastným, jaké filmy a knihy má rád/a a dokážete se o čemkoli bavit hodiny a hodiny a stejně nevyčerpáte dávku smíchu, kterou máte. Ty nejhezčí vzpomínky nezaznamenáte ani tím nejchytřejším mobilem, ty zůstanou uvnitř vašeho srdce a dají se jen cítit. To je to kouzlo… Vztahu, manželství a života. A výsměchem se stanou všechny články, knihy a rady o lásce, protože vezmou za své a v prach se obrátí ve chvíli, kdy řeknete: ,,Ano!“ Od té chvíle je to totiž jen o vás (a hlavně na vás) dvou, sami si budujete svou budoucnost a život. Užijte si je spolu.

Nechápu, jak se stalo, že jsme se našli, ale i když někdy na něco není, máme krizi nebo je toho naopak moc a nebo zkrátka jeden z nás nemá náladu (kupříkladu je hladový), pořád jsme to my dva a my patříme k sobě. Napořád. Jako dvě půlky, kterým scházela ta druhá. Já většinu času děkuju vesmíru, že mi poslal do cesty někoho jako je on. Závidím si, protože víc si už snad ani nemůžu přát.

A každému touto cestou přeji, aby našel tu svou půlku a byl šťastný. Tak jako my a oni. Protože není nic krásnějšího, než sdílet vaše vzpomínky, zážitky a zkušenosti s někým koho milujete. Nic jiného v tom není.

 

One thought on “Manželství

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *