Vztah a jeho hranice

Definice vztahu:

Vztah je obecná vlastnost konkrétního objektu nebo subjektu (entity), která se váže k jinému objektu nebo subjektu (entitě).

Zvláštní definice že? Ještě nepochopitelnější je, čím vztah vlastně začíná. První pusou, sexem nebo společným žitím? Záleží na každém páru, kdy stanoví začátek vztahu, pokud nějaký vůbec bude mít. Navíc si můžou zvolit, zda pojedou podle tradičních pravidel nebo podle pravidel moderní doby. Nikde není psáno, že neexistují páry, které preferují ženské a mužské role. Tohle je asi největší výhoda dnešní doby: Možnost volby.

V dnešní době je trend být sám sebou a hranice vztahu jsou definitivně smazány. Nikdo neřeší kluka s klukem nebo holku s holkou, tak jako dřív. Dokonce i tradiční mužské i ženské role postupem času vymizely a převážná většina lidí na nich nijak nelpí. Což vlastně není úplně tak špatné. O domácí práce se tak můžete podělit rovným dílem. Na mateřskou může jít klidně muž a žena vydělávat peníze a živit tak rodinu. Samozřejmě je vše na partnerech, jak si svůj postoj k hranicím nastaví, ale uznejte sami, že je to mnohem jednodušší.

Naši rodiče měli vztah daný a nalajnovaný, kdežto my si volíme své cesty s ohledem na svět a jinak chápeme vztahovou podstatu. Rodiče to měli tak, že v 18 letech svatba, pak ideálně hned děti, matka se starala o děti, vařila, prala, uklízela, dělala s dětmi úkoly, pracovala na zahradě, zatímco muž chodil do práce, opravoval kapající kohoutky, pracoval v garáži, sekal trávu a tak dál. Po práci zasedl k televizi, pokud nepracoval pozdě do noci. Pokud byl vzorec vztahu jiný, ostatní ukazovali prstem a šířili drby a dávali dohromady příběhy, proč nejsou svoji, proč nemají děti, když jsou svoji a další a další…

Dnešní partneři se mohou zcela svobodně rozhodnout, kdo bude s dětmi doma a kdo bude vydělávat. Nebo dokonce zda si děti vůbec pořídí. Dnes s ohledem na dnešní dobu už se tak nějak nepočítá s tím, že se muž a žena vezmou a hned přijdou děti. Navíc situace státu rozhodně dnešním mladým lidem nedává podmínky k tomu, aby měli děti. Dřív po svatbě automaticky rodina dostala byt do začátku. Dnes? Na co nevyděláte na to nemáte. Proto většina partnerů na to tak i reaguje a děti se stále oddalují a oddalují. Je to samo sebou přirozené a jasně, že dokud nemáte jistou pracovní pozici a kde bydlet o dětech ještě nemůže být řeč. Je fajn, že na partnery nevzniká takový nátlak. Moderní doba pomáhá navíc i partnerům stejného pohlaví, což si myslím, je fér a správné. Líbí se mi smazané předsudky a svoboda rozhodování s kým člověk zestárne. Protože přetvařování pro normálního člověka není přirozené a má to pak dopad i na psychické zdraví jedince.

Myslím že, ne všechny páry by měly mít děti. Mluvím všeobecně. Dnešní matky a bio matky (opět nemyslím všechny, znám i takové na které jsem nesmírně hrdá) ty by se měly vážně zamyslet nad výchovou a celkově chováním ke svým dětem, ale to už je na jiný článek. A jinou diskusi.

Dnes není špatné být single. Nikdo nikoho nesoudí, zkrátka člověk je sám sebou a užívat si člověk může i když je sám, žije sám a je mu fajn. Nikde není psáno, že bude sám do konce života. Přijde chvíle, kdy někoho potkáte a vše bude úplně jinak. Znám i případy, kdy člověk vlastně ani o vztah nestojí. A kdo jsme my abychom jej soudili.

Protože doba hranic, předsudků a strachu z toho být single je definitivně pryč. Jistě moc dobře víte, že nemít drahou polovičku není žádná tragédie.

Kdo z vás pamatuje na dobu, kdy byla všechna vztahová tabu na pořadu dne? Jaké to bylo a jak jste se cítili? Naopak jak se cítíte dnes, bez zbytečných předsudků a hranic?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *