Vlastní světy

Horké rty proměněné díky myšlenkám, které by rozehřály i sněhuláka na severním pólu, v měkké polštářky, kterých se nemůžeme nabažit. Jiskra v očích pro kterou doufáme, že změníme celý svět. Trhaný dech, který se snažíme skrýt a čím víc se snažíme, tím víc je slyšet jeho skrývání. Pochopení beze slov, při němž se zastaví myšlenky nás obou a svět se na moment přestane točit kolem své osy, ale točí se výhradně kolem nás. A my to tušíme. Protože ve stejný moment podlehneme kouzlu. Kouzlu zvláštnosti vlastní duše, která podvědomě věří na zázraky, které chceme zažívat každý den společně.

Ta chvíle nám zlepší každičký moment, společného dne. Prostoupí našimi těly a vyvolá tak husí kůži na všech místech. Zavřeme oči a cítíme ty vůně, chutě i ty pocity.  Je to tak prosté a přitom tak snadné. Hledali jsme dlouho, možná až příliš dlouho. Byli jsme unavení hledáním. Teď procházejíc se ruku v ruce, toužíme objevovat krásy života společně, protože tak by to mělo být. Míříme spolu neznámo kam, ale nám je to jedno. Hledíme si do očí a cítíme každičký záhyb naší duše, která se nyní spojila v jednu. Existují dva vesmíry, můj a tvůj a když se spojí, vznikne jeden svět. Náš svět. Nezáleží jaký svět, jestli je temný, plný světla, ale je to o tom zda se prolíná ve stejných rovinách.

Ztrácíme se jeden v druhém. Čteme si myšlenky beze slov. Stále dychtíme po společnosti toho druhého a ráno se probouzíme zoufalí a sami do doby, než se setkáme tam v našem vesmíru, kde není žádný problém, kde jsme jen my a svět, který se zhmotnil pouhým dotykem rtů, prvním zamáváním řas a prvním uvědoměním si té skutečnosti, že to je pravda. Doteky, které nás nutí zavřít oči a vychutnat si je na dlouho. Zvuky a vůně, které nás přimějí zapomenout na špatnosti světa, které nás doteď ničily. Ty špatnosti nás teď spojily. Tiché úsměvy poletují vzduchem A my? My a naše světy se dál proplétají jako cop zamilované ženy, která touží objevovat. Víme to a sami sebou hledíme do nebe a hledíme ke hvězdám a děkujeme sami sobě, že jsme se potkali právě teď a tady. Vzhlížíme jeden k druhému plní úsměvů, tužeb a splněných snů. Protože tak to má být.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *