Občas když přemýšlím o pravdě, říkám si kolikrát denně se musíme zasmát i když nám není do smíchu. Kolikrát za život musíme odmítnout něco (nebo někoho) i přes to, že po tom (něm) toužíme. Proč, když cítíme lásku nebo nám někdo chybí, nedokážeme vyjádřit pocity jasně a nahlas, ale užíráme se uvnitř. Z jakého důvodu předstíráme, že máme někoho rádi i když to tak není?

Naše odpověď na otázku: ,,Jak se cítíš.“ Odpovědí: ,,Fajn.“ Odbíjíme z důvodu, aby se druhá osoba nedozvěděla, že se cítíme jinak než tvrdíme a má tak zabránit zbytečným otázkám a případnému dlouhému vysvětlování. Nepsaná ,,pravidla“ ve vztahu a nejen v něm, ještě když máte za sebou první rande a čekáte na odpověď partnera, ale on neodpovídá na SMS. Cítíte beznaděj, ale i přes to si říkáte: ,,Ne nebudu psát první, počkám až napíše.“ Nebo: ,,Teď jsem psal/a, počkám až odpoví.“ Pokud vám někdo chybí nebo se vám líbí a vy nemáte možnost mu to říct, proč čekáte?? Na co? Tyhle drobnosti, by měl každý slyšet každý den už při snídani, pak po celý den a těsně před spaním. Věty jako: ,,Miluji tě.“ ,,Jsi nejlepší.“ ,,Chybíš mi.“  nebo ,,Mám tě rád/a“. A další tyhle věty a pochvaly, dokážou úplně změnit člověku den. Nebo mají kouzelnou moc v rodinných a partnerských vztazích, pokud jsou myšleny upřímně.

Co se konečně odprostit od všech zbytečných pravidel a jednou pro vždy dělat věci, tak jak je cítíme a zařídit si tak to jak se opravdu chceme cítit. Říkat vše, co chceme a ne ,,co bychom měli“. Zahodit obavy, předsudky a taky strach, co si o nás druzí budou myslet. Život není zase tak dlouhý, abychom ztráceli čas zbytečnými obavami. Přijímejte věci s chutí a užívejte každý moment. Nikdy nevíte, kdy je poslední. Přijímejte a věci tak, jak přicházejí bez ohledu na to, zda jsou špatné nebo dobré, ale podle toho zda vám něco do života přinesou. Protože tyhle věci nám otvírají nové a nové možnosti, zkušenosti a prožitky.

Každý den máme na výběr. S jakou náladou vstaneme, koho pochválíme, na koho budeme myslet jako první a kterou písničku si zpívat. Zda se budeme přetvařovat a nebo to budeme opravdu my. Vždycky je možnost situaci změnit ve svůj prospěch a pokud se vám zdá, že to nejde, můžete se z ní alespoň poučit a v budoucnu ji použít jako zkušenost…

Zkuste se zamyslet, co všechno byste udělali, kdyby vám zbýval poslední den života…. jakou práci byste chtěli dělat, s kým byste večer byli, šli byste raději do práce pěšky, pili byste víno nebo pivo, komu zavoláte a koho chcete vidět? Pokud před vámi bude stát taková otázka… napsat nebo nenapsat, zavolat nebo nezavolat… zasaďte si ji do téhle situace. Samo vaše srdce vám napoví, co dělat…