Vlastně se tady dojímám nad svým životem. Ne protože je dokonalý, ale protože je přesně podle mých představ. Za ty roky jsem ušla dlouhou cestu plnou překážek a jen moji nejbližší vědí, jak se věci mají a čím jsem si prošla. Neříkám, že to bylo špatné nebo dobré, protože právě díky tomuhle všemu jsem došla až sem a můžu se radovat z toho co mám i z toho, co zatím ještě ne.  A jen se těšit. Je totiž skvělý pocit si tohle všechno uvědomit a být vděčná a cítit pokoru ke všemu a všem kolem mě. Konečně mám vysněnou práci a šéfy i kolegy, kteří mě motivují a učí mě, jak jít dál a dál a do hloubky. Ráda sleduju práci všech okolo, taky to, jak se vše prolíná s prací mojí a hlavně, co všechno mi to dává. Za tohle zkrátka díky a i když to se mnou není vždy jednoduché, je to strašná úleva mít tak skvělé a motivující lidi okolo sebe.

Říká se, že vesmír nám nenaloží nikdy víc, než sami zvládneme. Říkám si to pokaždé, když mám před sebou opravdu těžké rozhodnutí a vím, že žádná volba není špatná. Nelituji žádného ze svých rozhodnutí. I když to tak občas nevypadá a pochybuji, pak se posadím v klidu na gauč a utiším myšlenky, které poletují prostorem a říkám si jo díky. Díky za ty všechny zkušenosti. Potřebovala jsem je.

Potřebovala jsem poznat pravou lásku a najít díky ní sebe sama. Pochopit, kde jsem a co jsem žač a taky to, kdo je v mém životě důležitý a koho je lepší nechat jít. Potřebovala jsem se smát, tak jako nikdy i když třeba nevím čemu. Chtěla jsem slyšet, že to bude dobrý i když mi to tak v tu chvíli nepřišlo. Potřebovala jsem cítit obejmutí a teplo člověka, který mě upřímně miluje víc než cokoli. Potřebovala jsem ležet společně pouze v zajetí myšlenek a usmívat se nad tím, jaké máme vlastně štěstí, že máme jeden druhého. Zjistit, že peníze a majetek nejsou oproti tomu nic. Že jen chvíle plná úsměvů a zážitků stojí za to a já nikdy nezažila tolik krásných a dokonalých dechberoucích chvil jako za poslední dva roky.

Paradoxně mi poslední dva roky daly mnohem víc, než všechen dosavadní život. Nevím jestli mi ten velký pád otevřel oči nebo srdce a nebo možná obojí, ale já vím, že to tak všechno má být a že rok 2022 bude tím nejkouzelnějším.

A já to tuším, vím, cítím a chci a strašně se na to těším. Nemůžu se dočkat, dalších skvělých zážitků a momentů a skvělých lidí, kteří mají být v mém životě. Další večery strávené pod hvězdami a smíchem buhví čemu. Je to fuk, hlavně že to jsou šťastné chvíle. Nevadí ž budou jen maličké, protože všechny ty maličké chvíle dávají dohromady celý život a pa na konci naší cesty můžeme s úsměvem říct, ano žili jsme tak, jak jsme si přáli.

Tak jen díky a žijte podle svých nejtajnějších přání.