Kvě 4, 2017 | Deník, Moje psaní
Do autobusu přistoupila maminka se dvěma dětmi: „Mami, koloběžku.“ Spustilo jedno z děvčátek. Musela jsem se usmát, protože tyhle dětské starosti jsou úžasné. Minulý týden jsem byla nakupovat v potravinách. Ve frontě přede mnou stáli táta se synem. Měli...
Dub 16, 2017 | Deník, Moje psaní
Říká se, že každý člověk v našem životě má určitou roli a když ji dohraje z našeho života zase odejde. Posledních pár týdnů se nad tím hlouběji zamýšlím, protože najednou mi přijde tato myšlenka důležitá. Už pár nocí se mi o tom zdá...
Bře 17, 2017 | Deník, Zpovědi
Sedím v autobuse se sluchátky v uších, koukám ven na zataženou oblohu, ve chvíli, kdy sluníčko zmizelo pod mraky mě napadá, za co všechno je důležité poděkovat vesmíru. Tolik nevyřčených slov každého z nás. Za každý den, protože každý...
Úno 26, 2017 | Deník, Moje psaní
Miluji jeho smích. Zvonivý, hřejivý a upřímný od srdce. Zvláště, když následuje po mých (jak s oblibou říká břitkých) vtipech a hloupostech, které dělám jen abych ho slyšela znovu se smát. Je to jako závislost. Poznám...
Úno 12, 2017 | Deník, Zajímavosti
Ráno jezdím do práce pokaždé stejným autobusem. Jedno ráno, jsem vytáhla krém na ruce a vetřela jsem si je do suchých zimou, prací a starostmi poznamenaných dlaní. Cítila jsem úlevu a péči a uvědomila si, jak jsou ruce...
