Podle mých představ

Podle mých představ

Vlastně se tady dojímám nad svým životem. Ne protože je dokonalý, ale protože je přesně podle mých představ. Za ty roky jsem ušla dlouhou cestu plnou překážek a jen moji nejbližší vědí, jak se věci mají a čím jsem...
Kapitola XI. – Volání pravdy

Kapitola XI. – Volání pravdy

Babička se uvelebí vedle mě. Cítím její neklid a nedočkavost v jednom. Nadechnu se, že začnu, ale dojdou mi slova a nevydám ani hlásku a jen hlasitě oddychnu tak hluboce, že se po mě otočí pár, který zrovna...
Kapitola X. – Myšlenky

Kapitola X. – Myšlenky

Dva dny volna mi daly šanci přemýšlet, zda se s Lukášem ještě uvidím. Bylo to příjemné, ale necítila jsem nic. Psal mi párkrát během týdne, ale neměla jsem chuť mu odpovídat. Dnes mě čeká návštěva u babičky a dědy. Těším...
Kapitola IX. – Skoro rande

Kapitola IX. – Skoro rande

Nervózně postávám na břehu Náplavky a hledím dolů na cyklisty, vyhýbající se chodcům, kteří jim tam překáží v cestě. Myšlenkami bloudím po vodě a jsem víc a víc nervózní, protože jsem schůzku neměla už několik let. „Nelam...
Kapitola VIII.  Olečená, neoblečená

Kapitola VIII. Olečená, neoblečená

„Nashledanou.“ „Nashledanou.“ Odpovídám poslední zákaznici a pouštím jí ven branou, kterou za ní v zápětí zatahuji do poloviny. Ostatní odejdou za chvíli a pak za nimi dovřu. Věci do výloh mám připravené, vyžehlené, očipované...
Kapitola VII. – SMS

Kapitola VII. – SMS

  „Tak co? Zavoláš mu?” „Co?” „Jestli mu teda zavoláš?” „Já nevím. Vždyť ho ani neznám a zkazil mi oběd. Nepamatuješ?” „Pamatuju moc dobře, vyprávěla jsi mi to nejmíň stokrát.” Řekne Petra a dál líže zmrzlinu a culí se. Loktem mě dloubne...