Jako královna

Au moje hlava. Prolétlo mi hlavou, když jsem se vzbudila ve 3:45 ráno s hroznou žízní a chrápající kočkou na mě. Ještě chvíli jsem se snažila usnout, ale pak jsem to vzdala. Pes v obýváku v pelechu na zádech, jako normální pes. Musela jsem vstát a napít se. Po skleničce vody jsem usnula jako královna alkoholového městečka. Kdo by to byl řekl, že voda bude jako uspávadlo.

V šest zazvonil budík, že prej mám jako vstát. Už ani nemusím otevřít oči abych budík přeřídila o hodinu. Jenže ta hodina se mi zdála asi jako minuta, když jsem se s cuknutím probrala v sedm a nebyla ničeho schopna. Natož dát si kafe. Zvládla jsem jen ibalgin.

První jídlo ve 12, protože cokoli jíst by bylo šílené. I když žaludek měl fakt hlad, tušila jsem to. Polívka to zachránila a já si po hodině konečně mohla dát kafe a pořádné jídlo.

Do večera jsem to přežila bez újmy a na jedničku, řekla bych. Jen ta postel večer byla dál než obvykle. A řidič autobusu, co mě vezl domu, se taky asi těšil do postele, protože jel jako prase…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.