13 věcí, které jste o tetování nevěděli

  1. Slovo „tetování“má tři potenciální kořeny: V tahitském výrazu „tatau“ neboli „označovat“, v samojském „tautau“ čili „kreslit“, případně v malajském „tatu“ ve významu „rána“.
  2. Horský kmen Taungthuů: Ženy mají na černo tetované obličeje. Barmská legenda říká, že zde kdysi žil jeden panovník, co se zamiloval do krásné dívky (jak už to v legendách bývá) a chtěl si ji v zít s sebou do paláce. Rodina ji však nechtěla dát a rozhodla se mu jí zošklivit. Tak jí pomocí tetování začernili obličej. To ale pána natolik rozzlobilo, že nařídil, aby všechny ženy toho kmene nosily začerněné tváře.
  3. O tetování najdeme zmínky už ve starověkém Egyptě. Zde sloužilo výhradně k odlišení. Egypťané nechávali tetovat své otroky či zajatce, podobně jako se dnes nechává tetovat dobytek. Egypťané se sami nechávali tetovat proto, aby byli podobni bohům, protože např. bůh Usír byl po celém těle tetován drobným vzorem a touha Egypťanů po božské dokonalosti je velice známá.
  4. V Řecku a Římě sloužilo tetování k označení kriminálních živlů a vyvrhelů, často se jim tetoval symbol přímo na čelo, aby byl jasně viditelný.
  5. U Eskymáků má tetování opravdu hluboké kořeny, např. dívky musely být tetovány po své první menstruaci, aby bylo jasně viditelné, že jsou již schopny počít dítě.
  6. Existuje mnoho indiánských kmenů, které si nechávaly tetovat duchy zemřelých, nejčastěji v podobě orla či vlka.
  7. V Nepálu bylo nutné nechat si v době života zhotovit tetování, neboť po smrti je možné ho prodat v ráji a tím si zajistit spokojený posmrtný život. Podobné legendy známe například od Siouxů či Dakotů, jejichž duch po smrti bloudí podsvětím, kde je vyzván, aby ukázal tetování a pokud ho nemá, je odsouzen k věčnému toulání.
  8. Prvním tetovaným Evropanem byl francouzský námořník Jean Baptist Cabri v 19. století, který byl po ztroskotání své lodě adoptován a tetován domorodým kmenem.
  9. Mezi první centra, kde se nechali lidé tetovat patřil Londýn, Hamburk a Antverpy. Stalo se tedy symbolem námořníků, posléze rebelantů a prostitutek. V této době začíná být pohled společnosti na tetování kritický.
  10. V pravěkých dobách a dnes i u domorodých kmenů se namísto bzučícího strojku využívala do špičky obroušená kost, klacík či větvička. Ta se namáčela do barviva, které pocházelo z přírodních materiálů, hlíny, jílů, popela, moči apod. Takto namočená kost se přiložila ke kůži a shora se na ní další kostí kleplo, došlo k porušení kůže a vpravení barviva do kůže.
  11. Jednou z dalších technik bylo také vtírání barviva do předem vyřezaného motivu. Ten se vyškrábal a poté se do něj vetřela barvící směs.
  12. Tetovaná byla i operní pěvkyně Ema Destinnová, která měla své tělo zdobené hady.
  13. Mumie Ötziho, datované zhruba k roku 3300 př. n. l. v podobě paralelních čar na nohou sloužilo k léčebným účelům.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..