Jak vypadá láska

Když přišel, neznala jsem ho. Sedl si ke mně blíž…blíž než jsem čekala hned na poprvé. Nebránil mu dostatek odvahy. Ani já se nebála. Seděl tak blízko až jsem slyšela tlukot jeho srdce. Přiblížil svou tvář k té mé, zastavil se asi centimetr ode mě a hleděl na mě. Ještě než mne políbil, vydechl. Jeho dech byl sladký a tak omamný. Sklopil oči.
Zavřela jsem oči a cítila jeho horké rty na těch mých. Prsty přejel po mé tváři, krku a ruce. Okamžitě mi naskočila husí kůže a já to věděla.
Věděla jsem, že už nikdy nechci odejít. Chtěla jsem cítit všechny ty doteky, ze kterých mi šla hlava kolem a při kterých ztrácím vědomí. Husí kůže neustupuje stejně jako polibky na mém těle. Stále v bezvědomí cítím horké dlaně, skoro mě pálí, ale nezastavím ho.
Tiše zašeptal, že mě chce a jak jsem krásná. Vydechla jsem touhou a své rty přitiskla k těm jeho. A mlčky mu polibkem řekla tisíc slov. Těch nejkrásnějších, které může člověk člověku říct…
Zamilovala jsem se do smíchu a do těch očí, které vědí všechno, ale samy neřeknou ani slovo. Náruč hřejivá a pevná jako skála, větší bezpečí jsem v životě nepocítila. A když se k ránu probouzím vedle něj, cítím to vše znovu. Tvář zaryju do jeho hrudi a klidně usnu… protože právě prožívám to nejkrásnější na celém světě…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.