Malinová nedočkavost

Zlomit v sobě všechnu úzkost. Zatnout zuby a jít dál i když je cesta trnitá a klikatá. Na té cestě totiž potkáme tváře, ať už ty, které nás srazí k zemi nebo ty, které nás z té země zvednou a vyvedou do světla. Pochopit, kam naše cesta vede a poděkovat za vše, co v životě máme. Otřít čelo od potu a krve, protože přijdou časy plné úsměvů, ale i slz, které se objevily při miliontém pádu až na samotné dno. Budou zase ty tam, až dojdeme na to správné místo, kde se schází všechny cesty.

Budeme tam, kde být máme. Minulost zůstane za námi a přítomnost bude prožívání času tady a teď a budoucnost se bude zdát najednou tak jasná, jako paprsky slunce při prvním letním dnu bez mraku. Úsměvy tak nekonečné jako mořská hladina, která se rozprostírá do vzdáleného západu slunce a její odrazy na hladině lákají k doteku.

Jeho hlas omámí sluch jako příliv mořské pěny, když leží spolu na pláži. Ona promluví tiše do zvuků přílivu a odlivu. Jejich smutek odvane mořský vzduch a přikryje prach a písek. Společně leží a hladí jeden druhého po vlasech a tvářích. Písek jim hladí paty a oni spolu přemýšlí, jak pohádka bude dál.

Doteky tak jasné a nedočkavé, jako přicházející bouře po velkém dusnu. Rty se boří jeden do druhého a umírají touhou po dalším polibku. Ruce propletené jako smyčky provazů, když kapitán kotví loď. Její slzy se ztratí ve slunečním svitu a na bílých šatech zbyde jen pár zrnek písku. Ve vlasech věnec z čerstvých květů láká k přivonění. Jeho košile a pod ní hruď, ve které bije srdce jen pro ni. Navždy. Napořád. Jejich prsty se setkají a oni hledíc na prsteny z pravé lásky, které spojují jejich životy v jeden. Dál umírají touhou po nekonečném polibku. Touha. Bláznovství. Láska.

Ona opírající se o lokty v měkkém písku zvrátí hlavu po směru větru a pár pramenů jí spadne do čela. On milujíc, nejen její vlasy, prohrábne neposedný pramen a políbí jej s něžnou laskavostí. Zamiloval se do jejích modrých očí a havraních vlasů. Neposedné mysli a tvrdohlavého úsměvu. Prsty přejede po její klíční kosti a ona stále s hlavou těsně nad písečnou peřinou a zavřenýma očima vydechne sladká slova lásky, přímo do jeho ucha. On se tiše usměje a znovu políbí ty horké malinové rty. Rty hořící nedočkavostí.

Věnuje další polibek své ženě…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..