Život bez hranic

Už jsem vám říkala, že jsem v prosinci padla na samé dno? Myslela jsem, že pro mě vše končí a já nevěděla jak dál. Zvednout se bylo nad mé síly.

Dnes se ale stalo něco, co mě přesvědčilo, že je čas to svěřit blogu a vám mým čtenářům.

Rok 2018 pro mě byl velkým zklamáním a to nejen z ostatních, ale i ze sebe samé. Teď když to probírám zpětně v hlavě, je mi mdlo. Řešila jsem hodně nepříjemných věcí v osobním i pracovním životě a přišla o úplně vše, včetně lidí, kteří si říkali přátelé. Na druhou stranu ti opravdoví mi zůstali a nenechali mě tak úplně padnout a za to jsem jim vděčná. Cítím najednou vnitřní klid a smíření.

Dnes mi po několikaminutovém rozhovoru s kamarádkou došlo, že to všechno byly situace, které mi měly otevřít oči a měla jsem dospět. Lidi, které jsem na té cestě potkala mi měli pomoci a ještě mi pomoci mají. Vím to a jsem za to vděčná.

Přišla jsem na to, že mi lidé okolo mě měli ukázat jaká jsem a pomoci mi k uvědomění toho, co od života chci a co si přeji. Především mi měli ukázat to, na čem musím ještě pracovat. SAMA NA SOBĚ. Ano je to tak a i když se mi to přiznává velmi těžko, jsem to já kdo udělal chyby a rok 2018 měl být uvědoměním toho, co nechci a já být nechci.

Oproti tomu rok 2019 je o poznávání sebe sama a uvědomění si svých kvalit a nesmyslů, které v životě řešíme, místo toho abychom dělali, co milujeme a byli s tím, koho milujeme.

A teď? S čistým svědomím můžu říci, že rok 2018 nebyl prohra, ale škola a krok kupředu k poznání k sebe sama. (Měli jste to taky tak?)

Měli byste vědět, že existují dva druhy partnerů a partnerek, které na cestě životem potkáváme.

Ti první jsou spřízněné duše a životní partneři. Před těmi jsme sami sebou a smějeme se hloupostem, prvotní zamilovanost třeba není tak silná ale zraje, zraje po roky, co jste spolu. A o to je to lepší. To jsou ti praví.

A ti druzí (a nejsou v našem životě o nic méně důležití.) jsou převozníci či prostě partneři, kteří jsou vaším odrazem či zrcadlem chcete-li. Jasně vám ukazují jací jste a jak působíte na venek na někoho z blízkého okolí. Například máte partnera, který vás omezuje a tlačí na vás a vy se bráníte, protože to je přirozené. Bránit si svůj osobní prostor. A vás to rozčiluje a vnitřně svazuje. Jste nešťastní.

V tom případě byste se měli zamyslet sami nad sebou, protože takto vy působíte na někoho, jen musíte přijít na koho. Pak můžete pracovat na nápravě sebe sama. Důležité je uvědomit si skutečnost, že to “něco” co vás popichuje a rozčiluje vás vede k vaší spřízněné duši. A nemusí to být jen partner, ale třeba kolega/kolegyně nebo přítel/přítelkyně.

Projděte si pečlivě své okolí a poznáte sami sebe. Stojím si zatím, že jsme právě takoví, jakými lidmi se obklopujeme. Nejčastěji je to 5 nejbližších lidí, se kterými trávíme čas. Vrtá vám to hlavou a přemýšlíte, jakých 5 lidí vídáte nejčastěji?

Dejte mi vědět jací jste a taky jaký byl váš rok 2018.

Já dopíjím víno a zaklapuju noťas.

PS: Držím palce v roce 2019! A děkuju všem andělům (oni vědí), za to, že mi stojí po boku. <3

PS1: Už se nebojím!

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..