Mráz

Necítím nic, ani smutek ani stesk. I když bych možná měla. Další sklenice vína mi našeptává, že je čas jít. Čas procitnout a znovu zamíchat balíček karet. Pohladit inkoustem zalitou kůži a vědět, že je všechno dobré. Cítit, že jdu správným směrem. 

Ukončujeme náš příběh. Možná ze strachu, možná z pocitu viny. A i přesto víme, že je něco jinak. V nás se něco změnilo. Stále cítíme tu touhu. Netušíme proč, ale je to tak.

Pohlédneš mi do očí, to ráno. vezmeš moje vlasy do dlaní, naposled. Ucítíš tu známou horkost rtů a chuť, která se ti zapíše do paměti. Neodoláš a skloníš hlavu, zavřeš oči a polibek mi oplatíš. Známé doteky se nám dostaly pod kůži, zařízly se jako řezná rána nožem. Jediný pohled vyvolá vzpomínku. Roznese husí kůži a touhu po celém těle. 

Procitáme jen těžko, tyhle rána a beze sné noci. Je čas jít a nechat minulost za sebou, myšlenky, které jsme si četli jsou ty tam. Procitáme zpět do reality a tušíme, co přijde. Vždy máme na výběr. A už se neptáme na otázku proč, protože odpověď oba dva moc dobře známe. Prozradil ji moment prvního a posledního polibku. Toho objetí, kterého se nemůžeme stále nabažit.

Najednou procitneme a realita je silnější než city. Je konec, zaznělo z našich úst mezi polibky z čirého chtění. Zadržím dech a zavřu oči abych si na chvíli uchovala ten moment společných chvil. Umřu tiše v tvém náručí, vzdychnu v momentě, kdy se přitulím. Ukradnu ti poslední polibek a pak padnu do peřin sama bez slz a bez lásky, stejně jako dřív. Srdce znovu ukryji hluboko, stejně jako city a emoce.

A tak mráz pokryl moji duši a srdce, tak jako ledové květiny pokrývají okna domů při velkém mrazu. A já se snažím vdechnout jim teplo, ale vždy se mine účinkem. Květy roztají a zmizí… stejně jako moje city. Nyní jsme svobodní, naše duše se v klidu rozešly svými cestami. 

Nelze prohrát, jen vstoupit a odejít.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..